Úvodem

• Tento návod vysvětluje, jak zpřístupnit váš nový (popřípadě starší) disk pod operačním systémem Ubuntu. Základním předpokladem je fyzické připojení disku na IDE/SATA/SCSI řadič a úspěšné detekování v BIOSU vašeho počítače. Pokud chcete na vašem novém disku vytvořit diskové oddíly a naformátovat jej na požadovaný souborový systém, musíte porozumět několika základním příkazům.

Zjišťení informací o pevném disku

• Nejprve musíte zjistit označení disku v Ubuntu příkazem:

    sudo lshw -C disk

• Pravděpodobně uvídíte výstup podobný tomuto:

     *-disk
         product: ST340014A
         vendor: Seagate
         physical id: 0
         bus info: ide@0.0
         logical name: /dev/hda
         capacity: 37GB
    *-disk
         product: WDC WD800JB-00JJA0
         vendor: Western Digital
         physical id: 0
         bus info: ide@1.0
         logical name: /dev/hdc
         capacity: 74GB

  Již zmiňované označení disku se skrývá pod položkou logical name. Pokud jste si například pořídili 80GB velký disk od společnosti Western Digital, můžete lehce s uvedeného výstupu usoudit, že váš disk je označen jako zařízení /dev/hdc.

Vytvoření diskových oddílů

• Pokud váš disk obsahuje nějaká data a nechcete o ně přijít, přeskočte rovnou na "Nastavení přípojných bodů". Nicméně, pokud je váš disk nový, musíte na něm bezpodmínečně vytvořit diskové oddíly. Nyní také stojíte před otázkou, zda na disku vytvořit jeden velký oddíl, nebo několik menších oddílů. Pro vytvoření diskových oddílu použijte programy fdisk nebo cfdisk. Oba programy fungují stejně, liší se pouze pracovním prostředím.

Co je nutné si uvědomit

• Na jednom disku mohou být maximálně 4 diskové oddíly.

• Obyčejný diskový oddíl se nazývá primární oddíl. Podle pravidla uvedeného výše můžete snadno usoudit, že na disku mohou být maximálně 4 primární oddíly.

• Pokud chcete disk rozdělit na více než 4 oddíly, musíte vytvořit 3 primární oddíly a jeden rozšířený (extended) oddíl. Tento oddíl můžete dál dělit na tak zvané logické oddíly (oblasti).

• Diskové oblasti jsou označeny číslem. Například máte-li disk označený jako /dev/hdc a vytvořené tři primární diskové oblasti. Budou tyto oblasti označeny jako /dev/hdc1, /dev/hdc2, /dev/hdc3. Pokud vytvoříte rozšířenou oblast, dostane také své číslo! Pokud tedy máte disk rozdělen na 6 oblastí, pravděpodobně budou první tři primární (/dev/hda1 - 3). Za nimi následuje rozšířená oblast označaná jako /dev/hda4 a nakonec zbývající logické oblasti /dev/hda5 - 7.

• Pro ilustraci použijeme program fdisk:

    sudo fdisk /dev/hdc 

  Po spuštění program fdisk zobrazí prompt, kterým vás vyzývá k zadání příkazu. Pro začátek stiskněte klávesu m a Enter. Zobrazí se nápověda se seznamem dostupných příkazů (pro lepší pochopení jsou přeloženy popisky příkazů, které určitě využijete).

    Command (m for help): m <enter>
    Command action
     a   nastavit oddílu bootovací flag
     b   editovat bsd disklabel
     c   toggle the dos compatibility flag
     d   smazat diskový oddíl
     l   zobrazit výpis znamých typů oblastí
     m   nápověda (toto menu)
     n   přidat nový diskový oddíl
     o   vytvořit prázdnou DOS tabulku oddílů 
     p   vytisknout tabulku diskových oblastí
     q   ukončit program bez uložení změn
     s   vytvořit prázdný Sun disklabel
     t   change a partition's system id
     u   změnit zobrazování/zadávaní jednotek (B, KB, MB ...)
     v   zkontrolovat tabulku diskových oblastí
     w   uložit provedené změny a ukončit program
     x   extra functionality (experts only)
  
    Command (m for help):n <enter>
    Command action
     e   extended
     p   primary partition (1-4)
    p <enter>
    Partition number (1-4):
    1 <enter>
  
    Command (m for help):w
    The partition table has been altered!
  
    Calling ioctl() to re-read partition table.
    Syncing disks.

  Osobně bych vám spiše doporučil cfdisk. Jeho uživatelské rozhraní je opoznání přívětivejší než prostředí fdisku, proto si myslím, že není potřeba nějak jej zde popisovat (zatím :)). Z grafických aplikací můžete vyzkoušet například GParted .

Formátování disku

•   sudo mke2fs -j /dev/hdd1

  Výstup:

    mke2fs 1.35 (28-Feb-2004)
    Filesystem label=
    OS type: Linux
    Block size=4096 (log=2)
    Fragment size=4096 (log=2)
    4889248 inodes, 9772174 blocks
    488608 blocks (5.00%) reserved for the super user
    First data block=0
    299 block groups
    32768 blocks per group, 32768 fragments per group
    16352 inodes per group
    Superblock backups stored on blocks:
          32768, 98304, 163840, 229376, 294912, 819200, 884736, 1605632,
    2654208, 4096000, 7962624
          
  
    Writing inode tables: done
    Creating journal (8192 blocks): done
    Writing superblocks and filesystem accounting information: done
  
    This filesystem will be automatically checked every 27 mounts or
    180 days, whichever comes first.  Use tune2fs -c or -i to override.
    user@myubuntubox:~ $

  Tímto jednoduchým postupem jste schopni zformátovat diskovou oblast systémem souborů ext3. Všimněte si, že oddíl bude automaticky po každých 27 připojeních nebo 180 dnech zkontrolován utilitou fsck. Pokud chcete naformátovat oblast například na ReiserFS, použijte utilitu mkreiserfs. Bližší informace v manuálových stránkách.

Modifikace rezervovaného místa (volitelné)

• Když naformátujete disk, 5% diskového místa je rezervováno pro superuživatele. To znamená, že superuživatel může zapisovat na disk i když je plný. Představte si, že zaplníte svůj disk. To není dnes zas nijak velký problém. Ovšem některé administrační úkoly vyžadují zápis určitého množství dat na disk. Toto by nebylo možné pokud by root neměl k dispozici žádné volné místo. Nicméně, pro disk obsahující jen data, není toto opatření nijak důležité.

  Pokud chcete, můžete nastavit množství tohoto místa (%) příkazem tune2fs

    sudo tune2fs -m 1 /dev/hdd1

  V tomto příkladě se rezervovalo 1% místa.

  Užitím tohoto příkazu se nijak nedotknete dat, která jsou uložena na vašich discích. Tuto hodnotu můžete měnit kdykoliv a jakkoliv se vám zlíbí.

Nastavení přípojných bodů

• Následující sekvence příkazů připojí diskovou oblast /dev/hdd1 do složky /media/backup. Vytvoříme požadovaný adresář:

    sudo mkdir /media/backup

  a připojíme:

    sudo mount /dev/hdd1 /media/backup

  Příkazu mount můžete předávat pomocí argumentů i další rozšiřující nastavení připojení.-t - typ souborového systému na médiu (ntfs, ext3, fat, vfat ...), -o - parametry připojení (nodev, nosuid, user, umask=022, acl ...), iocharset= - znakova sada pro připojení ntfs, nls= - nový název pro iocharset (u ntfs). Další info viz. man mount

Nastavení připojení disku při startu počítače

• Pokud chcete připojovat automaticky disk po startu počítače, přidejte jednoduše záznam do /etc/fstab. Formát jde lehce okoukat od již uložených záznamů. Pokud přepojujete disk ntfs a po připojení na něj nemáte práva. Jednoduše přidejte do /etc/fstab k parametrům uid=vase_uid. Vaše uid zjistíte napřiklad příkazem id.

    karel@ubuntu:~$ id
  uid=1000(karel) gid=1000(karel) groups=4(adm),20(dialout),24(cdrom)

  Pokud máte díky /etc/fstab přidružené nějaké zařízení k nějaké složce. Stačí vám při připojování i odpojování psát jako parametr příkazu mount pouze název dané složky.

    sudo mount /media/backup 

    sudo umount /media/backup

Dobrý popis /etc/fstab naleznete například zde

Potřebujete pomoc?

Jestliže máte jakékoliv problémy s tímto popisem, disky nebo linuxem obecně. Obraťte se prosím na http://forum.ubuntu.cz nebo http://ubuntuforums.org (pro angličtiny znalé).

Odkazy

• Prvotní překlad

• Diskotéka v systému