Stejně jako jiné distribuce obsahuje Ubuntu po instalaci pouze omezený rozsah programů, ovladačů, multimediálních kodeků atd. Některé chybějí z kapacitních důvodů (nevešly se na instalační CD), jiné z licenčních důvodů. V každém případě ale hned po instalaci získáte mnohem lépe vybavený systém než například po instalaci Windows XP (ovladače zařízení, kompletní kancelářský balík, instant messenger, přehrávače multimédií v otevřených formátech, poštovní klient, grafický editor,...).
Návod představuje seznam věcí, které by jste mohli chtít po nainstalování Ubuntu změnit, vše stručně sepsané v jediném článku.
Určeno pro verzi Ubuntu 6.06 Dapper Drake.
Návod předpokládá, že umíte zadávat a spouštět příkazy pomocí Terminálu. Ujistěte se tedy nejprve, že víte, jak zadat příkaz, až poté čtěte dále.
1. Úprava sources.list
Po instalaci Ubuntu z CD jsou zpřístupněny pouze "licenčně nezávadné" repozitáře, pro podporu nesvobodných balíků je potřeba zapnout ještě universe a multiverse repozitáře. Spusťte si terminál, otevřete soubor /etc/apt/sources.list příkazem
gksudo gedit /etc/apt/sources.list
a uložte do něj tyto řádky (původní obsah smažte):
deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ dapper main restricted universe multiverse deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ dapper-updates main restricted universe multiverse deb http://security.ubuntu.com/ubuntu dapper-security main restricted universe multiverse #deb http://cz.archive.ubuntu.com/ubuntu/ dapper-backports main restricted universe multiverse
![Warning /!\](/moin_static193/light/img/icon_eek.png "Warning /!\"){kind=icon}
Pozor, výše uvedené řádky jsou 4 řádky (začínající slovem deb), pokud vám prohlížeč kvůli malé šířce stránky řádky zalomil, tak vy je v souboru nezalamujte.
Repozitář backports necháme zakomentovaný (tento repozitář obsahuje novější verze některých balíčků převedené z nestabilní verze Ubuntu).
Soubor uložte a proveďte aktualizaci databáze dostupných balíčků:
sudo apt-get update
Proveďte aktualizaci systému:
sudo apt-get upgrade
Podrobný návod naleznete v článku Přidávání zdrojů.
2. Aktualizace jádra
Vzhledem k změnám v nové verzi Ubuntu (Edgy Eft) je doporučeno tento krok úplně přeskočit, tzn. jádro nijak neměnit, zejména pokud hodláte upgradovat na vyšší verzi Ubuntu.
Doporučuji provést změnu jádra na verzi určenou pro moderní procesory, pokud váš stroj takovým procesorem disponuje. U mě se jednalo o jádro linux-k7. Pro procesory Intel je určeno jádro linux-686 (obě jádra jsou dostupná i ve verzích SMP pro víceprocesorové, nebo vícejadrové systémy). Máte-li procesor Intel, všude nahraďte k7 za 686. Instalaci nového jádra provedete takto:
sudo apt-get install linux-k7 sudo apt-get install linux-source
linux-k7 je metabalík, který má nastavené závislosti tak, aby s aktualizací systému vždy zajistil stažení poslední verze jádra a dalších modulů (balíky linux-image-k7 a linux-restricted-modules-k7). Zdrojové kódy jádra (metabalík linux-source) se mohou do budoucna hodit. Pokud po restartu systému vše funguje, můžete (ale nemusíte) odinstalovat původní 386 jádro. Odinstalujte tyto balíky:
linux-386 linux-image-386 linux-image-2.6.15-26-386 linux-restricted-modules-386 linux-restricted-modules-2.6.15-26-386
Často však jádro linux-686 dělá potíže. Pokud pozorujete nesprávné chování, např.velké vytěžování procesoru, můžete nastavit jádro linux-386 zpět.
sudo apt-get install linux-386 sudo apt-get install linux-source
Pro odinstalování použijte libovolný program pro správu balíčků (apt-get, synaptic, aptitude,...). Konkrétní verze odinstalovávaných balíčků se u vás může lišit.
3. Instalace proprietárních ovladačů grafické karty
3.1 Karty nVidia
Návodů na instalaci proprietárních ovladačů karet nVidia lze nalézt dost, postup zde popíši bez technických podrobností.
sudo apt-get install nvidia-glx nvidia-kernel-common md5sum /etc/X11/xorg.conf | sudo tee /var/lib/x11/xorg.conf.md5sum sudo nvidia-glx-config enable
Pro starší grafické karty TNT, TNT2, TNT Ultra, GeForce a GeForce2 použijte ovladač nvidia-glx-legacy. Restartujte počítač (nebo alespoň Xorg), správnou funkci grafické karty si ověříte zadáním příkazu
glxinfo
Ve výpisu byste měli vidět m.j. zhruba toto:
direct rendering: Yes server glx vendor string: NVIDIA Corporation server glx version string: 1.4 ... OpenGL vendor string: NVIDIA Corporation OpenGL renderer string: GeForce FX 5200/AGP/SSE/3DNOW! OpenGL version string: 2.0.2 NVIDIA 87.62
3.2 Karty ATI
Grafické karty s ATI chipy se netěší moc velké popularitě mezi uživateli Linuxu. Nutno ale říci, že v poslední době se kvalita ovladače fglrx značně zlepšila. Návodů na instalaci proprietárních ovladačů ATI je k dispozici také dost, opět tedy uvedu velmi stručný popis nutných kroků.
sudo apt-get install xorg-driver-fglrx sudo depmod -a sudo aticonfig --initial sudo aticonfig --overlay-type=Xv
Restartujte počítač (nebo alespoň Xorg), správnou funkci grafické karty si ověříte zadáním příkazu
glxinfo
Ve výpisu byste měli vidět m.j. zhruba toto:
direct rendering: Yes server glx vendor string: SGI server glx version string: 1.2 ... OpenGL vendor string: ATI Technologies Inc. OpenGL renderer string: MOBILITY RADEON X300 Generic OpenGL version string: 2.0.5814 (8.25.18)
Funkčnost a výkon grafické karty lze také ověřit zadáním příkazu
glxgears -printfps
v novém okně, které se otevře, byste měli vidět plynule se otáčející ozubená kola, a změřený počet zobrazených snímků za vteřinu by měl být nejméně 1000 (samozřejmě záleží na rychlosti vaší grafické karty). Program glxgears není benchmarkovým nástrojem, ale umožní alespoň hrubý odhad a srovnání.
Podrobný návod naleznete v článku Grafické karty ATI.
4. Nastavení monitoru
Zjistěte si podrobné parametry připojovaného monitoru (nebo LCD či plasmové televize). Důležité jsou zejména informace o podporovaných rozlišeních (resolutions), rozsahu možných kmitočtů horizontální synchronizace (horizontal synchronization) a vertikálních obnovovacích kmitočtů (vertical refresh). Abychom dosáhli požadované kombinace rozlišení a obnovovací frekvence, je třeba ručně upravit soubor /etc/X11/xorg.conf (existují i automatické nástroje, s jejich použitím nemám nejlepší zkušenosti) Jako příklad uvedu nastavení bežného 17" CRT monitoru Iiyama VisionMaster 405, u něhož chci dosáhnout nastavení rozlišení 1280x1024@80 (umí sice vyšší rozlišení, například 1600x1280, ale pouze na 68Hz). Zadejte příkaz
gtf 1280 1024 80
dostanete podobný výsledek:
# 1280x1024 @ 80.00 Hz (GTF) hsync: 85.76 kHz; pclk: 149.57 MHz Modeline "1280x1024_80.00" 149.57 1280 1376 1512 1744 1024 1025 1028 1072 -HSync +Vsync
Získané dva řádky zkopírujte do souboru /etc/X11/xorg.conf na konec sekce "Monitor", příslušné k použitému monitoru. V téže sekci naleznete také hodnoty rozsahu možných kmitočtů horizontální synchronizace (HorizSync) a vertikálních obnovovacích kmitočtů (VertRefresh). Pokud uvedené hodnoty neodpovídají informacím od výrobce, upravte je. HorizSync se udává v kHz, VertRefresh v Hz. Zmíněný monitor Iiyama VisionMaster 405 podporuje 30-86 kHz horizontální synchronizace a 50-180Hz vertikální obnovovací frekvence. To, aby zmíněná nastavení byla použita při příštím spuštění X.org, zajistíme uvedením požadovaného módu (1280x1024@80) do příslušné sekce "Screen", resp. její podsekce "Display". Předpokládám-li, že požaduji výstup s 24bitovou barevnou hloubkou, bude příslušná část souboru /etc/X11/xorg.conf vypadat takto:
Section "Device"
Identifier "NVIDIA Corporation NV34 [GeForce FX 5200]"
Driver "nvidia"
BusID "PCI:1:0:0"
EndSection
Section "Monitor"
Identifier "IIYAMA VISION-MASTER 405"
Option "DPMS"
HorizSync 30-86
VertRefresh 50-180
# 1280x1024 @ 80.00 Hz (GTF) hsync: 85.76 kHz; pclk: 149.57 MHz
Modeline "1280x1024_80.00" 149.57 1280 1376 1512 1744 1024 1025 1028 1072 -HSync +Vsync
EndSection
Section "Screen"
Identifier "VGA PRIMARY OUT"
Device "NVIDIA Corporation NV34 [GeForce FX 5200]"
Monitor "IIYAMA VISION-MASTER 405"
DefaultDepth 24
SubSection "Display"
Depth 24
Modes "1280x1024_80.00"
EndSubSection
EndSection
Section "ServerLayout"
Identifier "Default Layout"
Screen "VGA PRIMARY OUT"
InputDevice "Generic Keyboard"
InputDevice "Configured Mouse"
InputDevice "stylus" "SendCoreEvents"
InputDevice "cursor" "SendCoreEvents"
InputDevice "eraser" "SendCoreEvents"
EndSection
Section "DRI"
Mode 0666
EndSectionSprávnost nastavení si můžete ověřit restartováním počítače nebo alespoň X.org.
5. Klávesnice
Pokud jste si při instalaci Ubuntu zvolili anglické rozložení kláves, bude se vám hodit nastavení druhého layoutu s českou klávesnicí s možností snadného přepínání.
Klikněte pravým tlačítkem na volné místo na horním panelu Gnome -> Add to Panel Z nabídky vyberte Keyboard Indicator -> Add -> Close Na panelu přibyl indikátor klávesnice, nyní nastavený na USA -> klikněte na něj pravým tlačítkem myši -> Open Keyboard Preferences Přepněte na kartu Layouts -> Add -> Czechia -> qwerty (nebo jiná varianta podle vašeho přání) -> OK Zaškrtnutím políčka Default vyberte výchozí rozložení klávesnice Vypněte volbu Separate group for each window pokud chcete vždy jednotný layout pro všechny právě spuštěné programy Stiskem tlačítka Close zavřete okno Opět klikněte na indikátor klávesnice na panelu Gnome pravým tlačítkem myši -> Open Keyboard Preferences Na kartě Layout Options zvolte Adding EuroSign to certain keys -> Add the EuroSign key to the E key V Group Shift/Lock behavior zvolte Alt+Shift changes group V Third level choosers zvolte Press Right Alt to choose 3rd level Stiskem tlačítka Close zavřete okno
Nyní můžete přepínat mezi klávesnicemi stiskem Alt+Shift, znak Euro (€) napíšete stiskem pravého Alt+E.
Podrobný návod naleznete v článku Klávesové zkratky.
6. Firewall
Pokud nemáte zvláštní požadavky, firewall není nutné instalovat. Ubuntu je zabezpečené samo o sobě, a ve standardním nastavení odmítá všechny příchozí požadavky, pokud si to nevyžádala nějaká běžící aplikace.
Heslo bezpečnost především platí i v Linuxu, proto je vhodné mít správně nakonfigurovaný firewall. K tomuto účelu se mi dobře osvědčil Firestarter. Firestarter nainstalujete příkazem
sudo apt-get install firestarter
Firestarter sám o sobě vlastně není firewall, je to jenom grafické rozhraní pro paketovy filtr iptables, který je standardně nainstalovaný hned po instalaci Ubuntu. Iptables se skládají ze dvou částí, jedna je přímo v jádře a druhá jsou userspace nástroje. Obě části jsou standarně v Ubuntu obsaženy.
V základním nastavení firestarter blokuje veškerý provoz zvenku a naopak propouští veškerý provoz ven. Osobně mám i odchozí provoz nastavený jako "Restrictive by default" a propouštím pouze to, co potřebuji (DNS, DHCP, HTTP, HTTPS, SSH, FTP, NTP).
Po instalaci Firestarteru jej spusťte (nachází se v Applications -> Internet), automaticky by se měl spustit konfigurační průvodce (Wizzard). Pokud se průvodce nespustí, lze jej ručně spustit volbou Firewall -> Run Wizzard. Zvolte síťové rozhraní, které má být firewallem chráněno, pokud používáte DHCP pro nastavení sítě pak zaškrtněte IP address is assigned via DHCP. Na poslední stránce konfiguračního průvodce samozřejmě zaškrtněte Start firewall now.
Na kartě Policy pak můžete povolit příchozí spojení buď s konkrétní adresou nebo na konkrétním portu, u odchozího spojení lze zvolit bud liberálnější přístup s defaultně povoleným veškerým odchozím provozem a pouze zakazovat spojení ke konkrétním strojům nebo na konkrétní porty, nebo naopak přísnější přístup, kdy je zakázán veškerý odchozí provoz a naopak explicitně povolujete odchozí spojení ke konkrétním strojům nebo na konkrétních portech. Po uložení můžete ukončit Firestarter.
Firestarter vytvoří skript který se automaticky spoušť se startem počítače, takže firewall je aktivní ihned po startu systému. Není tedy nutné spouštět každému uživateli grafické rozhraní Firestarteru, toto rozhraní je určené pouze pro změnu konfigurace!
Firestarter má v aktuální verzi bohužel několik nepříjemných omezení (nepodporuje více síťových rozhraní, chráněné rozhraní musí být v okamžiku startu aktivní atd.), proto doporučuji vyzkoušet také například FireHOL. FireHOL nemá tak pěkné grafické rozhraní jako Firestarter, konfiguruje se prostřednictvím textového souboru, jeho možnosti jsou ale rozháhlejší. Snadno lze nastavit ochranu firewallem pro více síťových rozhraní, na několika řádcích lze provést kompletní nastavení pro router. Po nainstalování FireHOLu příkazem
sudo apt-get install firehol
nejdřive upravte soubor /etc/default/firehol, kde řádek START_FIREHOL=NO změňte na START_FIREHOL=YES. Poté si otevřete hlavní konfigurační soubor FireHOLu, který se nachází v /etc/firehol/firehol.conf. Úpravy tohoto souboru lze provádět výhradně s právy superuživatele. Pro začátek do tohoto souboru uložte tento text:
#
# $Id: client-all.conf,v 1.2 2002/12/31 15:44:34 ktsaou Exp $
#
# This configuration file will allow all requests originating from the
# local machine to be send through all network interfaces.
#
# No requests are allowed to come from the network. The host will be
# completely stealthed! It will not respond to anything, and it will
# not be pingable, although it will be able to originate anything
# (even pings to other hosts).
#
version 5
# Accept all client traffic on any interface
# interface any world
# client all accept
DEFAULT_CLIENT_PORTS="1024:65535"
server_icq_ports="tcp/5190"
client_icq_ports="default"
interface eth0 external
protection strong 10/sec 10
policy drop
server icmp accept
server ping accept
server ssh accept
client dns accept
client icmp accept
client ping accept
client telnet accept
client http accept
client https accept
client ftp accept
client ntp accept
client ssh accept
client icq accept
client jabber accept
client webcache acceptV tomto nastavení získáte velmi slušnou úroveň zabezpečení počítače. Všechny serverové služby jsou blokované s výjimkou ssh a odpovědi na ping. Jsou povolené pouze základní klientské služby, další nastavení lze snadno doplnit, na domácí stránce projektu http://firehol.sourceforge.net je k dipozici výborná dokumentace. FireHOL nastartujete příkazem
sudo firehol restart
FireHOL automaticky staruje během každého dalšího startu systému.
Funkčnost právě nainstalovaného firewallu si můžete vyzkoušet na některém z online dostupných testů zabezpečení:
http://www.hackerwatch.org/probe/
https://www.grc.com/x/ne.dll?bh0bkyd2
http://www.pcflank.com/about.htm
7. Programy pro vypalování CD/DVD (gnomebaker, graveman)
I když lze poměrně snadno vypalovat přímo v Nautilu nebo v příkazovém řádku pomocí cdrtools, je pohodlnější pro vypalování použít grafický nástroj typu gnomebaker nebo graveman. Můžete zkusit oba a vybrat si.
sudo apt-get install gnomebaker sudo apt-get install graveman
Poznámka: Pokud používáte KDE, nebo vám nevyhovuje ani jeden z výše uvedených nástrojů, doporučuji program K3B.
8. FTP klient s grafickým rozhraním (gftp)
Také přenos souborů je možný v Nautilu nebo v příkazovém řádku, s programem gftp je však práce mnohem přehlednější a pohodlnější.
sudo apt-get install gftp
Poznámka: V grafickém prostředí KDE můžete na FTP přenos použít Krusader, který je taky vynikajícím dvoupanelovým správcem souborů.
9. Správce souborů a'la Total Commander (gnome-commander)
Pokud si (stejně jako já) nedovedete představit život bez dvoupanelového správce souborů, určitě si oblíbíte gnome-commander (obdobné programy viz. článek Osm souborových manažerů).
sudo apt-get install gnome-commander
"Poznámka:" bohužel gnome-commander nepřidá svou ikonu do menu, vytvořte si vlastní spouštěč. Program se spouští z /usr/bin/gnome-commander, ikona je uložena v /usr/share/pixmaps/gnome-commander/gnome-commander.png
Poznámka: V konzoli můžete používat Midnight Commander (mc).
10. Práce s RAR archivy (unrar)
Podporu pro dekompresi RAR archivů přidáte nainstalováním balíčku unrar.
sudo apt-get install unrar
11. Aktuální verze IM Gaim (Gaim 2.0.0 beta3)
Gaim je klient pro instantní komunikaci (jak se jinak překládá Instant Messaging?), podporuje protokoly ICQ, Jabber a další. Pokud jste spokojeni se stabilní verzí Gaimu, můžete tento krok přeskočit. Mě se lépe osvědčila nejnovější beta verze 2.0.0b3. Pro instalaci nejnovějšího Gaimu je potřeba dočasně povolit neoficiální repozitář
deb http://people.ubuntu.com/~seb128/deb ./
Tento řádek přidejte na konec souboru /etc/apt/sources.list, uložte, aktualizujte databázi balíčků:
sudo apt-get update
V Notification Area (System Tray - tam u hodin..) se zobrazí ikona s upozorněním na dostupné aktualizace, tuto ikonu ignorujte (v právě přidaném repozitáři se kromě nejnovější verze Gaimu nachází také nová verze přehrávače Rhythmbox, kterou instalovat nechceme). V terminálu zadejte příkaz pro instalaci nové verze Gaimu (starou verzi nemusíte odinstalovávat):
sudo apt-get install gaim
Nyní opět smažte nebo zakomentujte (přidejte znak # na začátek řádku) řádek. Bude to vypadat takto:
#deb http://people.ubuntu.com/~seb128/deb ./
v souboru /etc/apt/sources.list. Soubor uložte a opět aktualizujte databázi balíčků:
sudo apt-get update
Ikona upozorňující na dostupné aktualizace zmizí.
12. Program pro čtení a tisk PDF dokumentů (acroread 7)
I když standardní instalace Ubuntu obsahuje svobodné programy např. Evince pro čtení PDF (Adobe Portable Document Format), někdy se hodí mít k dispozici originální Acrobat Reader od Adobe. Například elektronické verze časopisů Tux Magazine a Linux Express se často v opensource prohlížečích nezobrazují správně. Acrobar Reader se nachází v repozitáři multiverse:
sudo apt-get install acroread
Poznámka: V grafickém prostředí KDE můžete použít aplikaci KPDF.
13. Multimediální kodeky pro WMV, RealMedia atd. (w32codecs, libdvdcss2)
Pro kodeky k přehrávání musíme přidat nový zdroj do souboru sources.list. Jak přidat zdroj je popsáno v návodu Přidávání zdrojů.
# Medibuntu (windows kodeky, dvd knihovna, skype, google earth) deb http://medibuntu.sos-sts.com/repo/ dapper free non-free
Zdroj Medibuntu obsahuje množství nesvobodného softwaru, který kvůli licencím nemůže být zahrnut v oficiálních zdrojích Ubuntu. Obsahuje například w32codecs (což jsou windows kodeky pro přehrávání WMA a WMV souborů), dvd knihovnu, Skype, Google Earth, a dálší viz stručný seznam. Funguje jako náhrada za zaniklý zdroj PLF. Domovská stránka Mediabuntu je zde.
Tento zdroj je podepsán GPG klíčem, přidejte si ho mezi důvěryhodné klíče příkazem:
wget -q http://medibuntu.sos-sts.com/repo/medibuntu-key.gpg -O- | sudo apt-key add -
Knihovna potřebná pro přehrávání kódovaných DVD (kódování CSS používají v podstatě všechna komerčně vydávaná DVD) se jmenuje libdvdcss2, stáhneme a nainstalujeme ji takto:
wget -c http://www.dtek.chalmers.se/groups/dvd/deb/libdvdcss2_1.2.5-1_i386.deb sudo dpkg -i libdvdcss2_1.2.5-1_i386.deb
MD5 součet této verze balíčku je 5456ea6ae4b7b5f2589a73a2553e2e16.
Poznámka: Aby jste mohli převést hudební formáty (např. z audioCD) do formátu MP3, nainstalujte si kodek lame - je v repozitářích.
Podrobný návod naleznete v článku Vyhrazené formáty.
14. Fonty Microsoft (msttcorefonts)
Některé webové stránky, ale také například textové dokumenty ve formátu DOC, které vám pošle váš kamarád, mohou pro správné zobrazení vyžadovat přítomnost některých fontů, standardně obsažených v MS Windows. Tyto fonty si můžete doinstalovat zadáním
sudo apt-get install msttcorefonts
15. Přehrávač videí všech formátů (mplayer)
Mplayer je univerzální přehrávač multimediálnách souborů založený na FFmpeg/libavcodec. S trochou nadsázky lze tvrdit, že co nepřehraje mplayer, nepřehraje nic. Mplayer nainstalujete z repozitáře multiverse:
sudo apt-get install mplayer
Lze také instalovat verzi zkompilovanou na míru různým procesorům: mplayer-386. mplayer-586, mplayer-686, mplayer-k6, mplayer-k7, mplayer-amd64. V současné době instalace těchto speciálních balíčků z repozitáře stejně provede pouze instalaci obecné verze mplayeru.
"Tip:" pokud máte monitor s jiným poměrem stran než 4:3, pak nastavte stranový poměr do konfigurace v souboru ~/.mplayer/config do proměnné monitoraspect. Například pro 17" LCD monitor s rozlišením 1280x1024 je hodnota 1.25, pro širokoúhlý monitor s rozlišením 1280x800 (typický příklad u 15.4" notebooků) nastavte hodnotu monitoraspect na 1.6. Pokud toto nastavení neprovedete, bude v celoobrazovkovém (full-screen) režimu obraz nesprávně roztažený (na širokoúhlém displeji bude obraz vertikálně zkrácen, na displeji s poměrem stran menším než 4:3 bude obraz naopak vertikálně roztažený). Do souboru ~/.mplayer/config přidejte řádek
monitoraspect = 1.6
kde hodnotu nastavte dle poměru stran vašeho minutoru nebo LCD displeje.
- "Tip:" Nastavte si, aby se videa automaticky otevírala v mplayeru. Klikněte na soubor s videem pravým tlačítkem myši, zvolte Preferences, na kartě Open With zaškrtněte Mplayer Movie Player. "Tip:" Pokud dáváte přednost dvojici Totem & Rhythmbox, návod pro doinstalování chybějících kodeků najdete zde: https://help.ubuntu.com/community/RestrictedFormats
16. Plugin pro streamované video do Mozilla Firefox (mozilla-mplayer)
Pro sledování videa (například streamovaného vysílání ČT24) v prohlížeči Mozilla Firefox nainstalujte příslušný zásuvný modul:
sudo apt-get install mozilla-mplayer
17. Nastavení českých fontů pro titulky v MPlayeru
Pro přehrávání filmů s českými titulky je potřeba v MPlayeru provést tato nastavení (předpokládám, že titulky jsou v kódování Windows - cp1250):
Spusťte MPlayer, v menu Preferences klikněte na kartu Font Nastavte cestu k fontu: /usr/share/fonts/truetype/msttcorefonts/arialbd.ttf (nebo jiný, tento je dobře čitelný a má českou diakritiku) Typ kódování fontu nastavte Encoding: Unicode Na kartě Subtitle & OSD nastavte Encoding: Slavic / Central European Windows (CP1250) Uložte nastavení stiskem OK Restartujte MPlayer
Podrobný návod naleznete v článku České titulky ve filmech.
18. Přehrávač hudby všech formátů (xmms)
S povolenými repozitáři universe a multiverse se přehrávač xmms nainstaluje s podporou všech dostupných audio formátů včetně mp3 a wma:
sudo apt-get install xmms
- "Tip:" Nastavte si, aby se hudba automaticky otevírala v xmms. Klikněte na soubor s hudbou pravým tlačítkem myši, zvolte Preferences, na kartě Open With zaškrtněte XMMS Music Player. Totéž můžete provést i kliknutím pravým tlačítkem myši na adresář a opakováním téhož postupu. Do kontextového menu se tím přidá možnost přehrát celý adresář (obsah adresáře se uloží do playlistu XMMS a playlist se okamžitě začne o přehrávat).
19. Flash plugin do Mozilla Firefox (flashplugin-nonfree)
Plugin pro přehrávání flash animací v Mozilla Firefox se také nachází v repozitáři multiverse.
sudo apt-get install flashplugin-nonfree sudo update-flashplugin
20. Java plugin do Mozilla Firefox (sun-java5-plugin)
Originální verze Javy od Sunu je konečně také v oficiálních repozitářích Ubuntu, v multiverse. JRE i plugin do Firefoxu nainstalujete takto:
sudo apt-get install sun-java5-bin sudo apt-get install sun-java5-plugin
21. Program pro správu přístupu k síti (network-manager-gnome)
Zejména na notebooku oceníte program network-manager, který umožňuje snadné přepínání mezi připojením přes ethernet a wifi, nebo přepínání mezi více wifi sítěmi. Nástroj nainstalujete zadáním
sudo apt-get install network-manager-gnome
V případě, že se po restartu nepodaří jeho automatické spuštění (program přidává ikonku do Notification Area) a ohlásí chybové hlášení
The NetworkManager applet could not find some required resources. It cannot continue.
pak tento problém snadno vyřešíte zadáním příkazu
sudo gtk-update-icon-cache -f /usr/share/icons/hicolor/
Po restartu by vše mělo být v pořádku.
22. Automatické nastavení času (ntp)
Doinstalováním několika balíčků snadno docílíte toho, aby siystém automaticky při každém startu a pak v pak videlných intervalech udržoval přesné nastavení systémového času podle časových normálů dostupných na internetu. Nainstalujte potřebné balíčky:
sudo apt-get install ntp ntp-simple ntp-server
Nyní nastavte automatické řízení času v Gnome: System -> Administration -> Time and Date Zaškrtněte volbu "Periodically synchronize clock with internet servers": Klikněte na tlačítko "Select Servers", ze seznamu zvolte server, který je vám nejblíže. Pro ČR doporučuji "ntp.cesnet.cz" (stratum 1), můžete si nadefinovat jiné servery než ty v seznamu, pro ČR např. "ntp.cgi.cz", "ntp.globe.cz", "ntp.karpo.cz", "ntp1.contactel.cz" nebo "ntp2.contactel.cz" (všechny stratum 2).
23. Program pro střih a konverzi videa (avidemux)
Pro střih, konverzi a kompresi videa existuje v Linuxu mnoho programů, já jsem si zejména pro jeho jednoduchost a podobnost s programem VirtualDub, který jsem používal dřive, oblíbil Avidemux. Většinou u videa potřebuji změnit velikost obrazu, vystřihnout reklamy, výsledný soubor uložit jako AVI/MPEG-4 s MP3 zvukem.
sudo apt-get install avidemux
24. Ikona Mozilla Firefox do nabídky GNOME
Modrou ikonu prohlížeče Mozilla Firefox si můžete jednoduše nahradit za ikonu s pandou:
sudo wget http://www.mozilla.org/press/image-library/firefox-logo_small.png --output-document=/usr/share/pixmaps/mozilla-firefox.png
Restartujte počítač nebo alespoň X.org.
24. Aliasy pro bash
V souboru ~/.bashrc jsou připravené některé šikovné aliasy pro bash, pro jejich aktivaci je nutné odkomentovat (zrušit znak # na začátku řádku) příslušné řádky.
alias l='ls -CF' alias la='ls -A' alias ll='ls -l'
25. Otevření System Monitoru po stisku CTRL+ALT+DEL
gconftool-2 -t str --set /apps/metacity/global_keybindings/run_command_9 "<Control><Alt>Delete" gconftool-2 -t str --set /apps/metacity/keybinding_commands/command_9 "gnome-system-monitor"
26. SSH server
Pokud se budete chtít přihlašovat k počítači také ze vzdálené stanice prostřednictvím bezpečného protokolu SSH (Secure Shell), nainstalujte balík openssh-server. Nezapomeňte na firewallu povolit port 22 pro příchozí spojení. Pokud jste použili doporučenou konfiguraci pro FireHOL, nemusíte nic nastavovat.
sudo apt-get install openssh-server
Další návody budou průběžně doplňovány. Obsáhlý návod popisující instalaci různých programů, pluginů a vylepšení pro vaše Ubuntu najdete na adrese http://www.easylinux.info