Co je konzole a jak na ní? Konzole, terminál nebo také příkazová řádka je jakousi protiváhou ke grafickému režimu. Mnohé věci se na ní dají dělat rychleji a lépe, na některé je zase lepší vzít grafiku. Někdy ale nic jiného než konzole využít nejde, pokud se třeba něco stane s Xky, chybí ovladače na vaši oblíbenou ATI nebo se potřebujete spojit s někým přes ssh (ne vždy lze přes ssh spouštět grafické operace a i když lze, nepovažuji to příliš za vhodné). Lze využít buď pseudoterminály - pty, ty se spouštějí v Xkách jako konsole, gnome-terminál či xterm a další. Těch můžete mít de facto neomezeně, ale při odhlášení v Xkách vám nezůstanou. Pak ale existují také normální terminály - tty. Na ně se dostanete přes Ctrl+Alt+F1-F6, mezi nimi se přepínáte Ctrl+Alt+Fx a zpět do grafického režimu se dostanete přes Ctrl+Alt+F7. Z toho v podstatě vyplývá, že grafický režim jede na sedmé konzoli. (Lze přenastavit, nastavit větší či menší počet terminálů, jak je libo.)

K čemu je dobrá? No tak třeba označením textu text zkopírujete a prostředním tlačítkem vložíte, stejně jako v Xkách. Lze tak kopírovat z jedné konzole na druhou, bohužel některé aplikace jako lynx to nepodporují :-\2

sudo apt-get install gpm

Těch je spousta, interaktivní i neinteraktivní. Z těch neinteraktivních je to hlavně mpg321 (GNU varianta mpg123) na mp3, z těch interaktivních je to moc (příkaz mocp), mp3blaster, playmp3list a nebo vlc (příkaz vlc -I ncurses). Všechny je třeba doinstalovat. Přehrává se prostým

mocp ~/data/Hudba

což vás dostane do složky Hudba, kde staci dat přehrávat. Mužete ovšem využít i playlist - buď přes příkaz

mocp /data/Hudba/Raduza/*

Nebo využijte kláves a a A. Malé a přidává jednu písničku do playlistu, kdežto A velké přidává písničky z celé složky. Tedy a budeme aplikovat na písničku, kdežto A na složku.

nebo

mpg321 ~/data/Hudba/*

U mpg321 je nutné zadat konkrétní soubory, což lze obejít všezastupující hvězdičkou, popřípadě *.mp3 Mimochodem - pokud něco děláte s Xkami, různé zahlašování a odhlašování různých uživatelů, shazování Xek a spol., pak je lepší spouštět hudbu právě takto, na konzoli

Jednoduchý textový nástroj ke kopírování hudebních cd na pevný disk se jmenuje abcde, nainstalujete ho ze stejnojmenného balíku. Umí ukládal hudbu ve formátech ogg, mp3, flac, spx, mpc, aac a wav, upravovat ID tagy a další funkce. K nagrabování cd vám stačí napsat v konzoli

abcde

a program vás ostatní volby nechá zvolit.

Se jednoduše provádí programem alsamixer, je interaktivní a dostatečně „blbovzdorný“

Lze prohlížet prográmkem fbi, který využivá framebuffer.

Lze třeba pomocí MPlayeru (multiverse repository).

mplayer -vo fbdev -vf scale=1280:1024 soubor.mpg

Nejvíce se asi používá skvělý klient Mutt. Dle mého názoru stojí za zvážení jeho používání místo grafických jako Evolution či Kmail, už jen proto, že je dokonale rychlý. Dalším klientem je pine. Pro rychlé odeslání něčeho lze použít mail, a to třeba takto:

echo 'Zpráva' | mail -s předmět uživatelské_jméno@server.cz

Nicméně mail lze používat i interaktivně. Ovšem zdaleka nedosahuje kvalit muttu.

centericq je skvělý konzolový klient, který podporuje mnoho komunikačních protokolů: Yahoo!, AIM, IRC, MSN, Gadu-Gadu a Jabber, irssi je bezpochyby nejlepší linuxový IRC klient.

* Odkazy: Problémy se zařazením do skupin na fóru

links2 (tusim, ze českého původu, a proto se s češtinou relativně kamarádí), lynx - je hezky přehledný, díky barvičkám, ale s češtinou je problém…elinks je také velmi dobrý prohlížeč, s češtinou problémy nemá žádné.

Klasické ssh. Používá se takto:

ssh uživatel@server

Ke kopírování souborů můžete použít scp, jehož syntaxe je

scp /cesta/k/souboru/nebo/adresari uživatel@server:/cesta/k/souboru/nebo/adresari

případně pokud chcete kopírovat soubory na váš počítač

scp uživatel@server:/cesta/k/souboru/nebo/adresari /lokalni/umisteni

Více ve článku SSH.

Naprosto skvělý je Midnight Commander - balík „mc“ v universe repository. Umí toho spoustu, doporučuji minimálně vyzkoušet. Dále lze použít deco či - používáte-li emacs, pak emacs-dired.

Jednotlivé soubory programem gzip či bzip2, dekomprimace gunzip či bunzip2, na spojení více souborů je program tar, ten však umí použít přímo všechny zmíněné (a další) programy, takže v podstatě je asi nejlepší pracovat přímo s ním. Komprese (pomocí bzip2 - parametr j, c - vytvoř (archiv), v - „ukecaný“ mód, f - do souboru (dříve se totiž program používal na zálohování na pásku)): tar cvjf /home/user/něco/* Dekomprese (x - rozbalit): tar xvjf archiv.tbz A tak dále, viz man tar.

Pokud jste to ještě nezaregistrovali, tak tady vznikla dvě výrazná „náboženství“ - Vim nebo Emacs. Nejdříve ale k těm jednodušším…mcedit (textový editor Midnight Commanderu), Nano (pro editaci spouštět s parametrem -w), joe. Vim - pokud se rozhodnete pro tento velmi silný editor, doporučuji začít tímto skvělým [návodem http://www.kai.vslib.cz/~satrapa/docs/vim/]. Emacs - s nadsázkou se o něm mluví jako o operačním systému , to proto, že obsahuje vážně spoustu a spoustu další pluginů - lze v něm jak editovat, tak číst svou poštu a hrát šachy, či lze využít psychiatra .

Pochopitelně apt-get, chcete-li interaktivní, pak určitě aptitude. Tedy interaktivní je pouze pokud jej spustíte bez parametrů, jinak lze používat podobně jako apt.

Klasický top je lépe nahradit mnohem lepším htop, který je jednak přehlednější a navíc toho umí mnohem víc. Vnstat je pro měření objemu přenosu dat. Nejdříve je třeba vytvořit databázi

vnstat -u -i eth0

a pak stačí jen přes příkaz

vnstat

Výborný program na monitoring síťového provozu je iptraf interaktivní v textové grafice.

Nechcete-li čekat, kdy už konečně to ten find najde, používejte locate. Ten využívá indexové soubory (aktualisuje se příkazem updatedb jako root, nicméně to se v Ubuntu děje automaticky, takže si vystačíte s

locate hledaný_soubor

Interaktivní je program Bashburn, ten je však nutno stáhnout zde, neinteraktivní je třeba klasický cdrdao

Nelze než vřele doporučit *TeX. Nejvíce se používá LaTeX, ale existují i jiné jako třeba plainTeX. Pokud chcete v něčem psát třeba diplomku, vřele doporučuji právě některý z nich. Nemá cenu se o něm tady rozepisovat, je to velmi komplexní oblast, zájemce odkazuji na jiné zdroje na internetu.

Mašinku si obstaráte například příkazem sudo aptitude install sl a z depa nastartujete příkazem sl. Malinký vláček vyjede příkazem sl -l. Příkazem sl -F zvlétne vzhůru z kolejí. A když se blíží neštěstí, jezdí vláček příkazem sl -a.

Pokud chcete zjistit stav baterie na notebooku stačí nainstalovat program sudo aptitude install acpi. Spouštíme to opět příkazem acpi.

Zadáme sudo shutdown -h 22:50 a PC se automaticky vypne ve 22:50.

Nainstalujeme sudo aptitude install terminator. Spouštíme to opět přikazem terminator.

Použijeme program sleep ,který je už nainstalován. Například příkazy sleep 5 ; pwd se mám za 5 sekund ukáže aktuální cesta.

Nainstalujeme sudo aptitude install leave. Příkazem leave 2325 bude vyzváni ve 23:25 k odchodu.

Nainstalujeme sudo aptitude install ipcalc. Např. příkazem ipcalc 192.168.0.0/24 se nám spočítá ip rozsah, atd.

Použijeme program wget ,který je už nainstalován. Například příkazem wget www.seznam.cz se nám do domovské složky stáhne stránka seznamu.