no way to compare when less than two revisions
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Předchozí verze | |||
— | systém:datová_úložiště:adresářová_struktura [2019/02/25 18:21] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | ====== Adresářová struktura ====== | ||
+ | {{: | ||
+ | V linuxu je zvyklostí, že obyčejný uživatel má plný přístup pouze ke svému domovskému adresáři, který je umístěn v ''/ | ||
+ | |||
+ | Správce systému zajímá především adresář ''/ | ||
+ | |||
+ | ====== Souborový systém ====== | ||
+ | |||
+ | ===== / ===== | ||
+ | Tzv. root (v překladu kořen, proto také se mu říká kořenový adresář) je vrcholem adresářové strukturu jak v Linuxu, tak v ostatních Unixech. Z toho také vyplývá, že veškeré soubory dostupné ze systému, ať jsou fyzicky kdekoliv, spadají pod něj. | ||
+ | |||
+ | ===== /bin ===== | ||
+ | Základní binární spustitelné soubory, které se uplatní při zavádění systému (např. utilita mount pro připojování svazků apod.) a utility, které běžně používají i obyčejní uživatelé (např. mkdir, cp, příkazové interprety - bash apod.). Obsahuje minimum potřebné k inicializaci systému do té míry, aby mohly být připojeny ostatní souborové systémy, provedena kontrola, oprava souborových systémů nebo obnova systému ze zálohy a konečně obsahuje vše potřebné k běhu systému v jednouživatelském režimu. | ||
+ | |||
+ | ===== /boot ===== | ||
+ | Tento adresář obsahuje soubory pro zavedení systému jako je obraz jádra, pomocné soubory zavaděče systému apod. Bývá zvykem dávat jej na samostatnou partition na počátek disku. To je jednak pro větší bezpečí souborů v něm uložených (kernel - tj. jádro), ale především proto, že mnohé, zejména starší Biosy neumí bootovat z oblastí, které jsou za určitým počtem cylindrů. Obsahuje soubor vmlinuz-verze_jádra - to je kernel neboli jádro. | ||
+ | |||
+ | ==== /boot/grub ==== | ||
+ | V případě Ubuntu bývá standartně používán zavaděč systému [[: | ||
+ | |||
+ | ===== /dev ===== | ||
+ | V linuxu jsou hardwarové komponenty počítače reprezentovány soubory. Tyto speciální soubory reprezentující zařízení naleznete zde a jsou tu všechna známá dostupná zařízení (myš, klávesnice, | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /etc ===== | ||
+ | Tento adresář obsahuje konfigurační soubory a nelze jej sdílet. Jsou zde např. soubory /// | ||
+ | |||
+ | ==== /etc/rc0.d až /etc/rcS.d ==== | ||
+ | Zde jsou umístěny takzvané init skripty (v podobě // | ||
+ | |||
+ | ==== /etc/init.d ==== | ||
+ | V této složce se nachází skripty různých programů. Jde o skripty, které vám umožní tu či onu službu (např. webový server Apache) zapnout, vypnout nebo restartovat | ||
+ | |||
+ | ===== /home ===== | ||
+ | Tento adresář obsahuje domovské adresáře všech uživatelů systému, s vyjímkou administrátora. Domovský adresář každého uživatele se značí // | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /initrd ===== | ||
+ | Zde se v některých distribucích uchovává úvodní RAM paměť, tzv. initrd. | ||
+ | |||
+ | ===== /lib ===== | ||
+ | Obsahuje základní sdílené knihovny potřebné pro běh programů v /bin, /sbin a moduly jádra (/ | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /lost+found ===== | ||
+ | Zde se ukládají případné (částečně) obnovené soubory po nekorektním vypnutí nebo havárii systému | ||
+ | |||
+ | ===== /media ===== | ||
+ | Zde naleznete připojená multimediální zařízení (usb disky, cdrom atd.). Ubuntu používá tzv. pmount, který zajišťuje, | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /mnt ===== | ||
+ | Zde bývají další připojená zařízení zaznamenaná v /// | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /opt ===== | ||
+ | Do tohoto adresáře se instaluje software, který není součástí distribuce. V Ubuntu se takto spíše používá adresář / | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /proc ===== | ||
+ | Tento adresář slouží jako přípojný bod pro pseudosouborový systém jádra procfs. Pokud jej používáme nalezneme v něm informace o konfiguraci a stavu systému, tvoří de facto obraz celého systému, s nímž pracujeme. Nejedná se o běžné soubory, ale o dynamicky generované systémové soubory, které přesně zachycují aktuální stav systému, jeho vytížení apod.. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /root ===== | ||
+ | Domovský adresář uživatele root (správce systému). | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /sbin ===== | ||
+ | Systémové nástroje které se uplatní při zavádění či konfiguraci systému, na rozdíl od nástrojů umístěných v /bin nejsou určeny pro běžné používání obyčejnými uživateli (např. nástroje pro formátování disků - fdisk, zakládání nebo opravu souborových systémů - mke2fs a e2fsck, nástroje pro konfiguraci sítě apod.) | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /srv ===== | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /sys ===== | ||
+ | Tento adresář slouží jako přípojný bod pro virtuální filesystem Sysfs. Podobně jako v /proc v něm lze nalézt aktuální informace o systému a dokonce je pomocí něj možno systém nastavovat | ||
+ | |||
+ | ===== /tmp ===== | ||
+ | Tento adresář slouží k vytváření dočasných pracovních souborů, obvykle je pravidelně automaticky promazáván a také může být instalován na odděleném svazku. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /usr ===== | ||
+ | Zde jsou instalovány další aplikace a nástroje, které jsou součástí distribuce, ale které nejsou nezbytné pro start systému či běh v jednouživatelském režimu. Obsahuje mimo jiné podadresáře bin, sbin, lib podobně jako kořenový svazek, grafické rozhraní X Window System je instalováno v /usr/X11 apod. Protože je rozsáhlý a obsahuje data, která se při provozu systému nemění, lze jej s výhodou sdílet. | ||
+ | |||
+ | ==== / | ||
+ | Do tohoto adresáře bývá zvykem instalovat software, který není součástí distribuce. V jiných distribucích se takto může používat adresář /opt.( :!: Tento adresář je mnohdy umístěn na odděleném svazku ). | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ===== /var ===== | ||
+ | Tento adresář obsahuje data, která se během provozu systému mění a nelze jej sdílet. Obsahuje např. podadresář log, ve kterém se nachází systémové logy (tj. záznamy o činnosti systému), podadresář spool, který obsahuje tiskové fronty nebo fronty zpráv elektronické pošty, schránky elektronické pošty uživatelů apod. Často bývá instalován na odděleném svazku. | ||
+ | |||
+ | ==== / | ||
+ | Sem si //apt// (správce balíčků v Debianu a od něj odvozených distribucí) dočasně ukládá postahované balíky, takže adresář například během aktualizací rád nabírá na objemu. | ||
+ | |||
+ | ====== Odkazy ====== | ||
+ | * [[http:// |